Šalvěj lékařská má výborné léčivé účinky!
Šalvěj lékařská pochází z jižní Evropy. V České republice ji na zahrádkách můžeme spatřit velice často.
Pro své opravdu vysoké léčební účinky se šalvěj doporučuje k vnitřnímu i zevnímu použití.
Nejčastěji se šalvěj používá ve formě čaje při těchto potížích:
zvýšená potivost
zažívací potíže
křeče
chvění končetin
obrna
onemocnění míchy
onemocnění žláz
nadýmání
nemocná játra
poruchy ve střevech, průjem
pročištění krve
posílení organismu
záchvaty mrtvice
kašel, rýma
odvádí hleny z dechových orgánů a žaludku
napomáhá trávení
snižuje sekreci mléka
Zevní použití šalvěje formou odvaru:
záněty sliznice, úst, krku, mandlí
hnisání a záněty zubů
krvácení dásní
uvolnění zubů
astma
bronchiální katery
Zevní použití šalvěje formou masti:
kousnutí hmyzem
diabetez
srdeční slabosti
bolesti hlavy
Zevní použití šalvěje formou koupele:
psychické problémy
nervové onemocnění
ženy s nemocí dolní části těla
V kuchyni se šalvěj používá jako koření, které přispívá k trávení pokrmů.
Šalvěj je 30-70 centimetrů vysoká. Pěstuje se na chráněných slunných místech.
Jelikož je šalvěj choulostivá na mráz, doporučuje se na zimu přikrýt chvojím.
Na pěstování není šalvěj lékařská náročná. Nejlépe se jí daří v lehkých, kyprých, dobře propustných, hlinitopísčitých půdách.
Semena šalvěje vyséváme od března do pařeniště. V květnu a říjnu do venkovního prostředí. Semena se sází do sponu 40x60 cm. Můžeme je zasadit do květináče, substrát by však neměl být příliš výživný,rostlině se v takové půdě nemusí dařit. Šalvěj lze množit také trsy, odnožemi a stonkovými řízky.
Konce výhonků šalvěje je potřeba často zaštipovat. Podpoříme tím celkový růst rostliny. Při odkvětu se doporučuje odstříhat květy, aby se tvorbou semen rostlina nevysilovala.
V případě žloutnutí listů, nemá rostlina dostatek prostoru pro kořeny. Trs má životnost asi 5let. Poté se doporučuje výhonky vyměnit.